Kolumbův den: lék proti 11. září

Thomas A. Bowden, autor knihy Nepřátelé Kryštofa Kolumba, píše pro
Ayn Rand Institute v Irvine v Kalifornii. Institut rozšiřuje objektivismus,
filozofii Ayn Randové, autorky knih Atlas Shrugged a
Zdroj.


12. října 1492 Kryštof Kolumbus objevil Nový svět a
otevřel tím námořní cestu k obrovským nezmapovaným územím čekajícím na šíření
Západní civilizace. Následná kulturní migrace po staletích vyvrcholila zrodem a
explozívním růstem nejlepšího státu v historii: Spojených států amerických.


11. září 2001 na USA zaútočili islámští
totalitaristé, kteří nenávidí charakteristické hodnoty Západní civilizace, které
Amerika tak hrdě přijímá – rozum, vědu, individuální práva a kapitalismus. Za
cíl si vybrali World Trade Center a Pentagon jako symboly těchto hodnot.


Útoky nebylo možné přejít jako pomatené činy osamocené
bandy fanatiků, ne potom co vyšlo najevo, jak rozšířená je nenávist k západním
hodnotám v muslimském světě. Usáma bin Ládin je tam považován za lidového
hrdinu, vlády sympatizující s teroristy jim stále poskytují podporu, a Spojené
státy jsou neustále zatracovány jako Velký Satan.


Od 11. září Amerika odpověděla různými vojenskými a
politickými manévry. Nápadně ale chybělo jakékoli jasné a zásadní prohlášení o
tom, co bráníme, a proč si zasloužíme vyhrát.


Bez morální jistoty Amerika nemůže zvítězit.


Nemůžeme vyhrát válku, ve které islámští totalitaristé
hlasitě tvrdí, že jejich způsob života je lepší – zatímco američtí
liberálové se chlubí myšlenkami multikulturalismu a trvají na tom, že
neexistuje žádné objektivní měřítko, podle kterého lze posuzovat společnost jako
dobrou nebo špatnou. Konzervativci zase bagatelizují náboženskou motivaci
islámského terorismu a lpí na představě, že náboženství podporuje mír –
navzdory krví prosáklým staletím svědčícím o opaku.


Tato morální nejistota rozděluje Američany na dva stejně
vojensky neschopné tábory. Liberálové, paralyzovaní odporem zbytku světa, chtějí
konflikt demilitarizovat, přejít k trestně-právnímu přístupu a dopřát
každému muslimskému zabijákovi soudní přelíčení. Konzervativci, zdánlivě ochotní
řešit konflikt vojensky, zase lomí rukama, když zbloudilá kulka odštípne zlatý
lístek z kupole mešity.


Američané mohou vyváznout z této bažiny morální
váhavosti jedině tak, že získají plně racionální přesvědčení, že naše hodnoty
jsou objektivně cenné – že je stojí za to sledovat, stojí za to zastávat, a
stojí za to bránit, v případě nutnosti i silou. Jednou z možností, jak dospět k takové morální jistotě, je plně a jasně pochopit, proč slavíme Kolumbův den.


Na jedné úrovni v Kolumbův den vzdáváme čest samotnému
cestovateli pro jeho mnoho ctností. Kolumbus byl muž nezávislé mysli,
který proti mocné opozici neochvějně sledoval svůj smělý plán na plavbu do Indie
západní cestou. Byl to odvážný muž, který vyplul na nezmapovaný oceán bez
záruky, že kdy dosáhne země. Byl to hrdý muž, který usiloval o uznání a odměnu
za svoje úspěchy.


Nemusíme ignorovat ani omlouvat Kolumbovy
nedostatky – jeho náboženský fanatismus, jeho zotročování a útisk
domorodců – abychom pochopili, že se zapsal do historie tím, že objevil
nové území pro Západní civilizaci. Ta brzy ukázala lidstvu, jak navždycky
překonat odvěké pohromy – otroctví, válku a násilné obracení na víru.


Na hlubší úrovni tedy Kolumbův den oslavuje racionální
jádro Západní civilizace, která v Novém světě vzkvétala jako pokojová rostlina
přesazená do volné půdy, a předvedla světu, jaké velikosti je schopen
člověk – když má svobodu jednat podle svých nejlepších
schopností.


V Kolumbův den oslavujeme civilizaci, jejíž filozofové a
matematici jako Aristoteles, Archimédes a Euklides sesadili nadpozemský
mysticismus tím, že objevili zákony logiky a matematických vztahů, a ukázali
lidstvu, že svět je poznatelný a předvídatelný.


V Kolumbův den oslavujeme civilizaci, jejíž vědci jako
Galileo, Newton, Darwin a Einstein zahnali primitivní pověry tím, že objevili
přírodní zákony pomocí vědecké metody, a rozšířili tak dosah lidského zkoumání
po nejvzdálenější galaxii a nejmenší atom.


V Kolumbův den oslavujeme civilizaci, jejíž političtí
géniové jako John Locke a Otcové zakladatelé ukázali, jak lze krvavé války
kmenů a náboženské sváry nahradit ústavními republikami určenými k ochraně
života, svobody, majetku a sobeckého sledování vlastního štěstí jednotlivců.


V Kolumbův den oslavujeme civilizaci, jejíž podnikatelé
jako Rockefeller, Ford a Gates přetvořili nehostinnou divočinu obydlenou
vystrašenými divochy v bohatou zemi sebevědomých produktivních lidí, kterým
slouží dálnice, elektrárny, počítače a tisíce dalších výrobků zlepšujících
život.


V Kolumbův den, v souhrnu, oslavujeme Západní civilizaci
s absolutní jistotou, že je dobrá podle objektivního měřítka: života člověka.
Proto si Amerika zaslouží zvítězit nad náboženskými totalitaristy, kteří chtějí
zničit průmyslovou civilizaci a vrátit lidstvo do doby kamenné.


Přeložil Michal Kracík, Galtův Institut
listopad 2004

Sdílejte...

18 Komentářů k "Kolumbův den: lék proti 11. září"

  1. Na webu aynrand.com jsem četl, že objektivisté neuznávají indiánská práva na nějaká větší práva na americké území, než mají ostatní obyvatelé. Omlouvají násilné vyhánění Indiánů (např. kmene Čerokiů). Není však z hlediska objektivismu jakékoli použití násilí, tedy i vyhnání Indiánů z jejich území, nemorální a nespravedlivé?!

    • Neznam konkretni historii Indianu v Americe, ale obecne neplati, ze uzemi, ktere obyvali, bylo jejich majetkem. Nebylo to jejich území. Indianske kmeny spolu neustale valcily, neustale se stehovaly, Nebyly civilizovane, jejich kultura byla barbarska, plna mysticimu a nasili. Mnoho z oficialni ucebnicove historie, ktera vykresluje Indiany jako obeti brutalni expance belochu, jsou puste lzi.

      Doporucuji tuto prednasku:
      http://www.aynrand.org/site/PageServer?pagename=reg_ls_columbus

      • Cherokee | 25. 4. 2015 z 13:07 |

        Zrejme nejste prilis vzdelany v historii USA. Staci si neco precist o americkem zakonu Indian Removal Act Andrewem Jacksonem. Jeho podepsanim ztratili Americane veskery moralni kredit. Vubec nechapu, jak to nekdo muze omlouvat.

      • kinkor | 26. 4. 2015 z 10:03 |

        Pokud diskutujeme na urovni kdo si ma co precist, tak ja vam doporucuji podivat se na Columbus Day without Guilt.

        http://ari.convio.net/site/PageServer?pagename=reg_ls_columbus

      • Cherokee | 26. 4. 2015 z 14:20 |

        Vsiml jsem si, ze tuto prednasku mate jako odpoved kazdemu, kdo poukazuje na nespravedlnosti vuci indianum. Cetl jste (poslouchal) i jine prednasky nez jen ty od Rand Institutu?

        Kdyz nebudeme brat v uvahu obecne nazory Thomase A. Bowdena, ze indiani byli primitivove, verili mysticismu a valcili mezi sebou (jako kdyby Francie a Velka Britanie mezi sebou nevalcila jeste kruteji), tak konkretne vycita Cherokium, ze trvali na sve samostatnosti a ze odmitali podlehat zakonum jineho statu (napr. soudni prislusnost ke statu Tenesee ci Georia, kde z geografickeho hlediska USA zili). Omlouva jejich premisteni do Oklahomy tim, ze ziskali daleko vice pudy, nez kolik ji zanechali za sebou, dale poukazuje na to, ze dostali penize, zlato, ze jim byla nabidnuta pomoc behem presunu … ale to vubec nic nevypovida o tom, ze bylo moralni je donunit k odchodu z daneho uzemi. Na jedne strane ucime nase deti na skolach, ze Stalin byl zlocinec, kdyz premistoval miliony obyvatel SSSR (coz bylo samozrejme jeste krutejsi), nebo kdyz Nemci dobyvali slovanska uzemi na vychode a vyhaneli/zabijeli puvodni obyvatelstvo, ale kdyz to dela vlada USA, Bowdenem oslavovana jako spolecnost svobody zalozena na recke filosofii, tak je to v poradku? Ne. V tom se myli. Prirovnavat USA k nacistickemu nemecku by samozrejme bylo nesmyslne a prehnane, ale removal act je presto skvrna v americke historii. Mimochodem kdyz Cinane v padesatych letech dobyli a obsadili Tibet, kde se mnoho lidi ridilo podobnym mysticismem jako indiani, tak meli Cinane take pravo je vyhanet a deportovat do ruznych kraju Ciny? Zrejme to nechapete, ale je to stejny princip, ktery kazdy slusny clovek musi moralne odsoudit jako kruty a nelidsky.

      • Anonym | 8. 11. 2013 z 21:29 |

        Pane Kinkore, snad proboha nechcete tvrdit, že Evropané se chovali jako poslové humanity a nikdy se nezachovali zcela hnusně, nelidsky vůči Indiánům? Z jakých zdrojů se vzděláváte v oblasti historie? USA nejprve Indiánům přidělila rezervace a poté z nich kousek po kousku ukusovala, až je zmenšila na nynější cca 2% z celého území US. Dobyvačné války vedla USA jak proti Indiánům, tak proti Mexiku, tak proti zemím ve Střední Americe, tudíž je nesmyslné vyčítat neustálé válčení jen Indiánům. A Vaše narážka na mysticismus je úsměvná, neboť běloši v Americe pouze indiánské rituály nahradili rituály křesťanskými. V čem byli tedy Indiáni horší?

      • kinkor | 9. 11. 2013 z 12:15 |

        Indiani meli moznost postupne asimilace, nevyuzili ji, meli na to mnoho generaci a stovky let, dali prednost sve zaostale kolektivistivke kmenove kulture pred kulturou individualistickou (samozrejme tejdy jeste ne plne indidivudalistickou), kterou prinesla evropsaka/zapadni civilizace. Nerikam ze expanze pristehovalcu byla bez excesu, jiste byly mnohe akty bezpravi, ale celkove ten civilizacni proces americkeho zapadu byl spravny a vuci indianum spravedlivy.

        Rozdil mezi mysticismem indianu a krestantvim je obrovsky a nekonecny, krestantstvi v dobe evropske renesance a pozdeji osvicenstvi jiz bylo velmi zredene ulohou rozumu a nabozenstvi hralo nekonecne mensi roli lidskem zivote nez tomu bylo u indianu. Rozdil byl mnoha staletich vyvoje evropske civilizace, kde veda a pozdeji prumyslova revoluce zcela zmenily lidsky zivot, oproti indianum, kteri vyvojove nebyli zdaleka ani na urovni anticke civilizace, natoz zapadni civilizace treba 17., nebo 18., natoz 19. stoleti.

        Krestanstvi (a jakekoli nabozenstvi) je samozrejme metlou lidstva, ale jeho novoveka podoba je (nastestvi) jiz velmi ovlivnena rozumem (zejmena diky Tomas Akvinskemu -tj tomismu).

      • " celkove ten civilizacni proces americkeho zapadu byl spravny a vuci indianum spravedlivy." – To snad nemyslíte vážně? Kupř. Nemorální vyhnání 5 civilizovaných indiánských národů (v letech 1830-35), z nichž většina již měla své vlastní zemědělské pozemky a usedlosti, považujete za spravedlivý proces? To bylo naopak barbarské chování hraničící s tím, co dělali Němci Slovanům a Židům!

      • Anonym | 9. 11. 2013 z 12:50 |

        Děkuji Vám za odpověď, máte pravdu, že křesťanství doby osvícenství bylo již nasáklé úlohou rozumu, to nelze zapřít. Ovšem doba těsně před osvícenecká, tedy doba reformní a protireformní (doba inkvizice, upalovaní "čarodějnic") byla bohužel naprosto zcela protiracionalistická. Tyto nešťastné procesy se bohužel ojediněle stávaly i v době tzv. osvícenské. Indiáni na území dnešní USA byli ze začátku spíše ze společnosti vylučováni, neboť první kolonie zakládali ultra fanatičtí puritáni, kteří (na rozdíl od katolíků) nevěřili v obracení "pohanů". Naopak protireformní (katoličtí) Španělé, Portugalci svými misiemi obrátili na křesťanství téměř většinu obyvatel Střední a Jižní Ameriky.

        Ovšem Vaše teze, že křesťanství je ovlivněno rozumem díky Tomáši Akvinskému, je (podle mého názoru) sporná. Akvinského jsem vždy chápal jako v opozici vůči W. Ockhamovi, který na rozdíl od Akvinského oddělil vědu a víru (podle Ockhama nelze víru, tedy teologické pojmy vysvětlit rozumem, naopak hmotný svět nelze poznat jinak než rozumem). To je pro evropskou filosofii velmi důležitý mezník. Akvinský naproti tomu věřil na dokazování Boha rozumem, přičemž navíc určitá mystéria (prvotní hřích) nelze ani rozumem, proto je Akvinský je dle mě typický teolog vrcholného středověku. V novověku naopak se uchytilo pojetí Ockhama.

      • Děkuji Vám za reakci, ano, přesně o tomto článku mluvím. Bohužel nejsem schopen studovat onu přednášku v angličtině, četl jsem pouze text. Nevím co konkrétního myslíte tím, že oficiální učebnicová historie zamlžuje. Zajímalo by mě, z jakých historických pramenů či odborných publikací čerpáte, když toto tvrdíte.

        Rozumím tomu, že Indiáni si nemohou nárokovat území celé severní Ameriky, historicky vzato jich nežilo na území USA a Kanady v bodě kolonizace více jak 6 milionu. Ale něco jiného je, když byli z určitých míst vyhánění (viz Čerokiové). Dále mě zaujalo, že píšete o Indiánech opovržlivě nejen proto, že byli barbarští, ale že proti sobě vedli války. To přeci dělali Evropané, včetně USA také, pokud se nemýlim. Dokonce antické řecké městské státy spolu válčili a byli zdrojem nesmírného utrpení. Athény však nezatracujeme, nýbrž oslavujeme. Jaký je tedy rozdíl mezi expanzí Američanů vůči Indiánům, Římanů vůči Karthágu, Prusů proti Polákům? Nebylo a není všechno utrpení stejné, ať je páchané na jakémkoli národu?

        Ještě by mě zajímalo, jaký je názor objektivistů na koloniální výboje mimo oblast Ameriky. Dnes se historikové víceméně rozdělují do dvou kategorií, jedni tvrdí, že Evropa své kolonie znásilňovala a využívala. Druzí naopak tvrdí, že Evropa na kolonie musela doplácet (stavěli tam železnice, zakládali nemocnice, školy atd…), tudíž že by měli být domorodí černoši vděční Francouzům a Indové Britům za jejich "pomoc". Přestože mají druzí historikové pravdu s těmi stavbami, nemohu s nimi dále souhlasit, neboť šíření civilizace násilnou cestou NENÍ ŽÁDNOU CTNOSTÍ.

  2. Obavam se, ze jste se zmylili, cela tato stranka je ukazkou hole demagogie. Proslovy na ni vytvarene, prestoze to hlasa sec muze, nejsou nijak podlozeny a pusobi spise jako propagace nejake sekty. Nezlobte se na me, ale Galtuv institut s helsem: Chceme sirit nazory pani Randove mezi mlade lidi mi zni jako ze stranek scientologu. Obavam se, ze takto nesmyslym pristupem nikoho nepresvedcite. Jsem take mlady clovek a zatim me nepresvedcilo nic z vasich stranek. Vsude se ohazujete zcela nepodlozenymi, ci naprosto zcestnymi dukazy vasich tvrzeni. Omlouvam se, ale asi jste ziskali dalsiho odpurce.

    • Michal Kracík | 3. 1. 2005 z 21:08 | Odpovědět

      Vaše námitky mi nejsou moc jasné, můžete to upřesnit? Co Vám připadá jako demagogie nebo nepodložené tvrzení? Chtít šířit myšlenky mezi mladé lidi je podle Vás podstatným znakem sekty, a na obsahu a pravdivosti těch myšlenek už nezáleží? Jaký přístup bychom měli podle Vás použít abychom Vás přesvědčili?

  3. Štěpán Bahník | 3. 11. 2004 z 15:25 | Odpovědět

    Narozdíl od autora článku si nemyslím, že jsou Spojené státy tím nejlepším státem v historii. Kdyby Američané tak moc ctili individuální práva, proč mají tolik omezení typu: zákaz pití alkoholu na veřejným prostranství, zákaz lehkých drog, tuším, že taky mají ne zrovna liberální zákony o potratech, výzkumu kmenových buněk a registrovaném partnerství, taky pochybuji, že mají povolenou eutanazii (ale v tomhle se můžu plést, to nevím jistě). Tohle je již několikátý článek, co jsem tu četl, který chválí Spojené státy, jako kdyby byly ideální, měly dokonalé zákony atd. Mě ale v mnoha případech připadá, že je to přesně naopak a že existuje mnoho zemí, kde jsou zákony lepší a které by se tedy daly nazvat spíše nejlepším státem v historii.

    • Martin Sedláček | 9. 11. 2004 z 18:16 | Odpovědět

      Pane Bahníku, vzásadě s Vašimi námitkami vůči současné Americe souhlasím. Některé americké státy jsou skutečně o něco dál v omezování osobní svobody než Evropa. Ta je zase daleko více omezuje právo na majetek než Amerika.
      Amerika však byla první zemí na světě, kde došlo k uplatnění většiny lidských práv do praxe. Ostatní země se v 19.století více méně se zpožděním snažily tento politický systém kopírovat.
      I přes stále se zrychlující pohyb směrem k totalitní společnosti, je Amerika stále nejsvobodnější zemí světa. Z toho pramení její ekonomická i vojenská síla.
      Dobrým příkladem může být právo na svobodu slova. Ayn Rand říkala, že země má naději pokud v ní neexistuje cenzura. Pokud není cenzura, stále je ještě naděje někoho přesvědčit a změnit vývoj. Amerika snad jako jediná země na světě cenzuru nemá.
      V ČR jsme již došli do stádia, kdy státní úřady zakazují používání určitých slov ve sdělovacích prostředcích. Nejnověji jsem zachytil, že rada pro rozhlasové a televizní vysílání zakázala v rádiu použití slova orgasmus.
      Dále zde máme vágně definované zákony, které zakazují hanobit rasu národ a přesvedčení. Vystoupím-li tedy s ostrou kritikou křesťanství můžu být odsouzen. Zákony zakazující propagovat komunismus a fašizmus jsou všeobecně známy.
      Kdybych se dnes běžného občana zeptal co je horší, zda komunismus nebo zdravotnictví a školství pouze pro ty, kteří za něj zaplatí, tak si dokážu představit co mi odpoví. V zemi, kde vláda nemá problém s tím nepopulární názory zakázat, nás jistě za chvíli čeká i zákaz propagace kapitalismu apod.
      To by se v Americe stát nikdy nemohlo. Ústavní soud by podobné zákony(kdyby byly přijaty) okamžitě zrušil.
      I to je jedna z oblastí, kde je Amerika spíše dobrou inspirací. Celkově je to nejsvobodnější společnost na světě. Bohužel pouze proto, že ostatní jsou ještě mnohem horší.

      • Martin Mika | 18. 11. 2004 z 15:53 |

        Spojené státy jsou sice ekonomicky a vojensky nejsilnější zemí světa, ale USA jsou jen odvar Evropy. Nebýt pana Kolumba, tak řada Evropanů nemá kde rozvíjet své myšlenky, na 16. a 17. století více liberální. Pokud jsou Státy nejsvobodnější společností, proč nepovolí sňatky homosexuálů? Jen proto, že jsou proti křesťanství? Není to vůči nevěřícím homosexuálům dost nespravedlivé? (Já jsem heterosexuál a ateista). Proč se v Kalifornii nesmí nosit na pláži tanga? Nevím jak jste prišel na to, že v USA neexistuje cenzura. Janet Jackson nemůže ani ukázat část ňadra, aby neměla hned problémy. Lidi co přijedou ze Států nevěří co se všechno děje v Iráku. V USA nevidí spousty mrtvých Iráčanů. Taky nechápu proč se oslavuje jen západní civilizace. Přitom muslimové dali světu taky řadu užitečných věcí. Byli to výborní matematici (pojmy jako algoritmus, cifra nebo nula pochází od Arabů, dali světu trojčlenku), alchymisté, astronomové, rafinovali cukr, měli skvostné zavlažovací systémy. Proč se neoslavují Číňané. Bez jejich střelného prachu by Západní civilizace nedobila řadu kolonií. Taky nemám rád teroristy, ale Američané si za to můžou sami. Cpou svou konzumní společnost všude a nedokážou pochopit, že Afghánci něchtějí jíst ty jejich hnusné hamburgery. Mohl bych tu ještě zmínit, pro mne neetickou, vázanou rozvojovou pomoc, ale vystihnu to jednou větou: Radši se stanu muslimem než Američanem.

      • Martin Sedláček | 19. 11. 2004 z 11:20 |

        Pane Míko,

        skutečně nerozumím tomu co chcete říci.
        Na jednu stranu říkáte, že USA je ekomomicky a vojensky nejsilnější země, na druhou poznamenáváte, že jsou jen odvar Evropy. A tohle napíšete do jedné věty!!!! Vy v tom necítíte rozpor?
        Dále píšete, že nebýt objevení Ameriky tak intelektuálové nemají kde rozvíjet své myšlenky a naproti tomu říkáte, že v Americe je cenzura. Já tomu prostě nerozumím. To je tak křikalvý rozpor!!!

        Přesto se pokusím odpovědět na pár vznesených námitek.

        Když někdo v Americe ukáže svoje prso v televizi vzbudí to veřejné pohoršení – to není cenzura. Představte si co by se dělo v Evropě. Státní komise by uložila televizní stanici peněžitou pokutu a v případě opakovaného přestupku by ji zrušila(odebrala licenci). Tj.Stát by zasáhl silou – donucovacími prostředky – to je cenzura. Zmíním zde ještě to, co by se stalo v arabském světě. Žena by byla ukamenována a majitel TV stanice odsouzen k doživotnímu vězení – to je cenzura.
        V Evropě televize neukazují zabité američany v americe nevím – nemám možnost sledovat. Ale to zase není cenzura. Nikdo ani v Evropě ani v Americe nezakazuje v tomto případě televizím něco vysílat. Jsou to soukromé subjekty, které mají právo vysílat co se jim zlíbí. Když nechtějí ukazovat to či ono, je to jejich věc – to je svět bez cenzury.

        Proč neoslavujeme arabskou a čínskou kulturu? Podívejte se například na život typické arabské ženy, která celý život tráví v otroctví u svého muže. Nemá žádná práva. Když chce jíst, pít, spát, někam jít, něco si obléct – potřebuje povolení svého pána. Ten ji v případě neuposlechnutí zbije. To je jeho jedinné právo. Nemůže říkat co chce, nemůže svobodně pracovat atd. Ženy nemají žádná práva, muži mají jen jedno – zmátit svou ženu. Je na tomto co oslavovat? Snad nemusím popisovat dál život čínské venkovanky.

        Píšete, že nemáte rád teroristy, ale že si za to Američané můžou sami. Já nemám rád vrahy a násilníky. Ale ty ženský si za to můžou sami. Vyzívavě se oblékají a pak se nemůžou divit, že je někdo znásilní a zabije. Stejně tak ty pitomci ve WTC. Žerou si tam hamburgery a tím provokujou teroristy. Můžou si za to sami. Nebo co nám tím chce říct?

        Pane Míko, nestávejte se ani Američanem ani muslimem. Naučte se říkat věty, které si navzájem neodporují, zkuste se nejdříve zamyslet co znamená cenzura(STÁTNÍ SILOU silou pošlapané právo na svobodu slova) než ten pojem použijete. Myslete v principech. Jestliže řeknete, že američané mohou za 11. září, pak tím říkáte, že všechny oběti zločinou můžou za zločin na nich spáchaný. Mám pro Vás bezvadnou příručku, která Vám v tom pomůže. Jmenuje se to Objektismus: Filozofie Ayn Randové, lze objednat na těchto stránkách.

      • Michal Kracík | 3. 11. 2004 z 21:53 |

        Podle jakého principu poznáte, jestli je stát dobrý nebo špatný? Podle toho jak chrání individuální práva. Když srovnáte státy podle příkladů které uvádíte:
        1) Porušením práva na majetek je už existence "veřejného prostranství", zákaz pití alkoholu na něm je (v principu) nepodstatný. Veřejné vlastnictví zatím uznávají a uznávaly všechny státy, USA na tom nejsou hůř než ostatní.
        2) Zákaz lehkých (i "těžkých") drog je jistě porušováním práv, ale nijak důležitým.
        3) Zákony proti potratům jsou závážným porušováním práv (mimochodem proto byla Ayn Randová proti "prokapitalistickému" prezidentu Reaganovi). Zde je dokonce i Česká republika lepší než některé státy USA.
        4) Zákony proti vědeckému výzkumu jsou závážným porušením práv, u kmenových buněk si myslím že ostatní státy takové zákony jen zatím nemají kvůli své vědecko-technické zaostalosti a ne proto že chtějí respektovat práva vědců více než v USA.
        5) Neuznání registrovaného partnerství zákonem a soudy není porušením práv – ani manželé nezískávají svatbou žádná další speciální práva, jen (co se týče oblasti vlivu státu) legální závazky, společné vlastnictví apod.
        6) Zákaz eutanazie je celkem nepodstatným porušením práv. Taky nevím jak jsou na tom USA ve srovnání s jinými státy.

        Hodnocení v článku je relativní, i přes porušování práv v USA si myslím, že není jiný stát, kde by ve směsi dobrých a špatných politických principů převládaly ty dobré natolik jako v USA.

        Článek taky počítá s historickou perspektivou staletí, srovnejte např. USA s Římským impériem nebo s porevoluční Francií. Porušování práv která uvádíte jsou dost moderní a nedůležitá – ve srovnání např. s povinnou vojenskou službou, daní z příjmu, státní konfiskací zlata a monopolem na nekryté peníze, antimonopolními zákony.

      • Štěpán Bahník | 10. 11. 2004 z 15:06 |

        Ty příklady omezování práv, které jsem psal, měli být spíše příkladem toho, jak si v Americe váží svobody a individuáních práv. Daň z příjmu, povinná vojenská služba, antimonompolní zákony jsou všechno opatření (špatná), která stát zavádí protože jsou lidé nerozumní (nevědí, že jsou ekonomicky nevýhodná) a líní, ale ty zákazy a omezení, co jsem psal já jsou zavedeny kvůli závistivosti a škodolibosti lidí (zákazy jen kvůli zákazům, za žádným jiným cílem), což mě přijde ještě o něco horší a lépe to podle mě vystihuje vztah občanů k individuálním právům.
        Pokud dám někomu možnost, že mu bude všechny výdaje platit stát, tak 90% lidí neodmítne a nebude to tím, že by nevěděli, že je na tom něco špatného a že si to nezaslouží, ale kvůli tomu, že je to snadnější a člověk jedná vždy pro svůj prospěch. Proto mě přijdou vámi zmiňované zákony, sic špatné, normální z hlediska vypočítavosti člověka a ty zákony, jež jsem sem psal já mi přijdou naprosto zvrhlé.
        Z toho vyplívá i to, co si myslím o budoucnosti Ameriky. Pokud jsou v nějakém státě lidé, kterým na individuálních právech vůbec nezáleží (a takový v Americe jsou – i kvůli jejich náboženskému založení), pak ten stát bude směřovat více k omezování práv člověka než stát, v němž si individuálních práv váží více (a těch je podle mě v Evropě dost).
        Bohužel neznám přesně zákoníky v evropských zemí (a ani americký), takže sem nemůžu napsat žádný stát, ve kterém jsou zákony lepší. Ale z hlediska respektování individuálních práv lidmi mě napadá třeba Holandsko.
        Ještě mám otazečku: proč objektivista píše ve článku relativní hodnocení státu a ne nějaké objektivní?

Zanechte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.


*