Vnímáme přímo realitu, nikoli „svět jevů“

Člověk poznává realitu přímo, ne nějaké efekty, které jsou mimo ni. Vnímá realitu prostřednictvím jejích efektů na své orgány vnímání. Nelze namítat, že lidské vnímání reality je pouze „nepřímé“, protože je zprostředkováno smysly. Co se by pak označilo za „přímé vnímání“? Muselo by znamenat vnímání reality dosahované bez pomoci jakýchkoli nástrojů.


Ayn Randová všechny tyto omyly odmítá, protože odmítá jejich kořen: nezačíná truchlením nad přirozenosti lidského vědomí, ona naopak na jeho přirozenosti trvá. Skutečnost, že lidská poznávací schopnost má svou povahu, ji nečiní neplatnou; tato schopnost je právě onou povahou umožněna. Identita není diskvalifikátorem vědomí, nýbrž jeho předpokladem. To je základ, ze kterého musí epistemologie vycházet; je principem, na který se musí odvolávat definice každého standardu poznání.

Sdílejte...

10 Komentářů k "Vnímáme přímo realitu, nikoli „svět jevů“"

  1. Omlouvam se, citat nepracuje s pojmy dokonale a nedokonale, ale s prime a neprime…

  2. Jak je možné, že v dnešním světě vědeckého poznávání, které je podmíněno vnímáním prostřednictvým smyslů se tyto smysly tak znevažují?

    • Kdyz se vysle do vesmiru novy teleskop, ktery dokaze vyfotit galaxii vzdalenou miliony svetelnych let, tak z toho nekteri vyvodi, ze toto je dokonale a lidske oko je nedokonale, protoze to nevidi. Vyjde nova generace robotu, oznaci se jako dokonalejsi a objevi se vykriky, ze roboti budou brzy tak dokonali, ze lidi nahradi (a pote, samozrejme, vyvrazdi). Prave rychly rozvoj vedy zpusobuje to, ze se lidske bytosti povazuji za nedokonale.

      Zalezi na pojeti pojmu dokonalost. Problem je, ze "dokonalost" obvykle znamena bezvadnost a zaroven "dokonalejsi" znamena lepsi – vykonnejsi. Byt "vice bez kazu" je ale nesmysl. Z toho se pak vyvodi, ze co je horsi – mene vykonne, je mene dokonale nebo zkracene nedokonale. Z toho se pak preskoci zpatky na podstane jmeno a mame tu nedokonalost, cili nebezvadnost. Tedy byt horsi = byt nedokonaly = nebyt bezvadny. To je problem s pojmy. Muzeme mit napriklad kalkulacku, ktera je horsi (ma mene funkci) nez jina kalkulacka, ale pritom je bezvadna, cili ze funguje presne tak, jak ma. Za kalkulacky se samozrejme daji dosadit napriklad zrakove organy ruznych zivocichu.

      Jenze objektivismus pojima dokonalost jeste jinak. Pro jistotu zrusil pouzivani pojmu dokonalost vsude mimo oblast moralky. Zenske telo nemuze byt dokonale, drahokam nemuze byt dokonale vybrouseny. Podle objektivismu muze byt dokonaly jen clovek a to takovy, ktery ma tyto vlastnosti: racionalita, ucel, hrdost. To je mi pekna definice pojmu dokonalost. Jeste vetsi problem tu mame u sobectvi. To co by bezni lide oznacili jako nezavislost, Ayn Rand oznacila jako sobectvi. Dodala sice i svoji definici, coz je OK, ale jak vime, pojem neni roven definici. To je pak vazne komunikace s ostatnimi na urovni! Je to stejne, jako kdyby objektiviste zacali oznacovat banan jako pomeranc, a pak se hadali, za banan je kulaty. Ja vim, ze to s citatem souvisi malo, ale pokud tu citaty maji byt, tak musi byt vybrane velmi moudre.

      • kinkor | 3. 9. 2006 z 11:43 |

        pojem dokonaly ("perfect") skutecne ma smysl pouze u lidskeho jednani a u vseho co je vysledkem lidskeho jednani, takze "dokonale vybrouseny drahokam" neni nesmysl, protoze je vysledkem jednani, ktere bylo provedeno spravne a bezchybne a v maximalni mozne kvalite dle lidskych schopnosti

        pokud jde o to, proc AR nove pojala a definovala sobectvi, o tom byly napsany a predneseny mnohe texty a projevy, neni treba zde vse opakovat …

      • kinkor | 2. 9. 2006 z 14:08 |

        je to mozne proto, protoze veda sama o sobe neni schopna se branit filozofickym skeptikum, na smeteni vsech skeptickych argumentu potrebujete racionalni filozofii, a tou je objektivismus

  3. Jak je možné, že v dnešním světě vědeckého poznávání, které je podmíněno vnímáním prostřednictvým smyslů se tyto smysly tak znevažují?

  4. Priklad s optickym klamem ("zlomena hul" ve vode) v te knize je perfektni a privadi k zamysleni mnohem vic nez tento citat, ktery jsem i pri druhem pokusu cetl s vykulenyma ocima. Priklad ukazuje, ze kdyby nase oci automaticky "opravovali" takove prirozene zakonitosti jako je lom svetla ve vode, tak pak teprve by bylo vnimani neprime a falesne. To je naprosto logicke, rekl bych. Vidime presne to, co mame videt, a diky tomu zijeme, objevujeme prirodni principy a vyuzivame jejich znalost pro nase blaho. A neprichazime o duhu a radost z diamantu.

  5. Tento citat je kvuli mizernemu prekladu a vytrzeni z predchazejiciho vykladu uplne na nic, ale v knize Leonarda Peikoffa je problem vysvetlen jasne a krasne.

    • Nemyslim, ze je citat na nic. Samozrejme, ze je vytrzen z kontextu, tim se ale jeho samonosnost nesnizuje. Pokud citat podniti zvedavost, a ctenar si klade doplnujici otazky, tak je to presne to, co je zamerem – inspirovat ho k dalsimu cteni a studiu. Citat nema problem vysvetlovat, ale spise uvadet dulezite zavery. Ma upoutavat pozornost.

      Pokud jde o preklad, nepovazuji ho za mizerny. Reknete mi, jak byste to prelozil vy.

      • bohužel u spousty lidí citát nepodnítí zvědavost, ale rovnou jej odmítnou poukázáním na jakýkoliv optický klam. Nevezmou tento citát jako výrok, že to, co získáme smyslovým vnímáním je platné (zahrnuje celý kontext toho, co pozorujeme, plus povahu smyslového sensoru, kterým ten či onen vjem vnímáme) – protože na optickém klamu se budou snažit dokázat, že to, co zrakem získáme, je falešné. A v podstatě celý svět je tedy podle nich jen snůškou optických klamů, které nás matou, a kvůli kterým nedokážeme svět poznávat…
        K poznání je ale zapotřebí další soustředěnost a přemýšlení.

Zanechte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.


*