Alex Epstein je spolupracovníkem Ayn Rand Institute v Irvine v Kalifornii. Institut šíří Objektivismus, filozofii Ayn Randové, autorky knih Atlas Shrugged a The Fountainhead (Zdroj).

Ať už je pohled levice a konzervativců na Bushův požadavek další vlny dvaceti tisíc vojáků pro Irák jakýkoliv, oba tábory stále nepřestávají prohlašovat, že naše vojáky podporují. Levice tvrdí, že je podporuje svou kritikou a opozicí vůči operaci „Irácká svoboda,“ která podle nich zbytečně zabila 3000 vojáků. Konzervativci říkají, že vojáky podporují souhlasem s misí, ve kterou většina našich vojáků věří.

Ani levice ani konzervativci ve skutečnosti nepodporuje statečné muže a ženy, kteří riskují své životy při obraně Ameriky. U obou stran je „podpora našich vojáků“ jen laciným a neoprávněným provoláním o patriotismu, které zakrývá jejich neochotu dělat to, co je pro obranu Ameriky a jejích vojáků skutečně nutné.

Dejme tomu, že téměř všichni chtějí dát našim vojákům prostředky, které potřebují, aby mohli dělat svou práci: nejlepší dostupné zbraně, obrněnou techniku, zásoby a výcvik, stejně jako chválu, vděčnost a podporu. Ale aby naše vláda mohla skutečně podpořit naše vojáky, musí dělat mnohem víc, než jim jen pomáhat dělat svou práci; musí jim dát tu správnou práci – práci, která efektivně ochrání Ameriku a zároveň minimalizuje ohrožení jejich životů. Naše vláda musí životy vojáků vystavit nebezpečí pouze tehdy, když je ohrožena americká svoboda, a během války jim musí dát takové cíle a taktiku, jenž povedou k porážce nepřítele tak rychle, jak je to možné.

Válka konzervativců proti Iráku tyto požadavky nesplňuje. Mohla by, pokud by šlo o válku, která by znamenala jeden krok k porážce antiamerických a teroristy podporujících režimů na Středním Východě, a tedy by učinila tuto oblast neškodnou. Místo toho prezident Bush určil jako hlavní válečný cíl blaho Iráčanů, především jejich „svobodu“ zvolit si jakýkoliv režim, který si budou přát, bez ohledu na to, jak protiamerický bude. Bush a jeho podřízení, i nadále obětující Američany Iráčanům, nařídili degradující „pravidla boje“ (podpořená také levicí), které kladou životy civilistů na nepřátelském území nad životy našich vojáků. Našim ochromeným jednotkám v Iráku nebylo dovoleno rozbít vojensky poměrně slabé povstání; místo toho jsou nuceny trpět nekonečné série smrtících útoků neporaženého nepřítele, zatímco islamističtí totalitáři se po celém světě radují z naší porážky.

Nelze podporovat naše vojáky tím, že je pošleme do sebeobětujících válek a pak poděkujeme jejich mrtvým tělům. Požadavek konzervativců zachovat v Iráku současný kurs nebo povolat dalších 20 tisíc vojáků je pro Ameriku a její vojáky nebezpečný, protože jde o misi koncipovanou a vedenou navzdory americkým zájmům.

Jestliže konzervativci naše vojáky nepodporují, podporuje je levice? Absolutně ne.

Všimněme si, že přestože levice kritizuje válku v Iráku proto, že stojí životy našich vojáků, nezastává žádnou alternativní politiku, která by ochránila Ameriku před islámským totalitářstvím a státy, které jej podporují, včetně militantní, teroristické íránské teokracie. Jediné politické prohlášení levice je, že už nepodnikneme žádné další vojenské akce v Iráku nebo jiném státě kromě Afgánistánu. Proč? Protože věří, že Amerika nemá právo vzdorovat „mezinárodnímu společenství“ nebo „vnucovat svou vůli zbytku světa“ – tedy vyvíjet aktivní sebeobranu. Stejně jako konzervativci obhajuje levice v zahraniční politice sebeobětování. Popírá naše právo na jakoukoliv vojenskou obranu a říká, že se musíme se zjevnými nepřáteli vypořádat trpělivou „diplomacií“ – tedy uplácením, appeasementem a nečinností.

Nelze podporovat naše vojáky tím, že je budeme držet doma, zatímco jejich i naše svoboda vyžaduje vojenskou akci. Naši vojáci nevstoupili do armády proto, aby nečinně seděli, zatímco Írán se připravuje na nukleární džihád.

Pokud by levici skutečně leželi na srdci naši vojáci v Iráku a svoboda, pro kterou by měli bojovat, měla by žádat, aby naše armáda rozdrtila povstalce a zaměřila se na porážku našich dalších nepřátel. Namísto toho volá po poníženém ústupu z Iráku a následně po dalším podlézání odpůrcům Ameriky v OSN – tedy po postupu, který nesmírně povzbudí islámské totalitáře.

Levice vystupuje proti válce v Iráku a dalším válkám ne proto, že by si našich vojáků skutečně vážila, ale proto, že (stejně jako konzervativci) nesouhlasí s tím, aby naši vojáci bránili Ameriku nekompromisně a tvrdě. Taková obrana je však nutná, aby byla hrozba islámského totalitarismu zažehnána. Musíme přijmout zahraniční politiku prosazující naše vlastní zájmy a zavázat se k sebeobraně za použití plné a nepřekonatelné vojenské síly. Ani konzervativci ani levice toto nepodporují a tedy nakonec obětují naše vojáky i naši svobodu.

Nenechme konzervativce a levici stavět se do role obránců Ameriky a její armády. Požadujme, aby začali Ameriku a její vojáky skutečně chránit – nebo čelili opovržení jako zrádci obou.

Přeložil Luboš Zálom
březen 2007